K lidem zábava zkrátka a prostÄ› patří, a to už od nejstarších dob. Již v prvních historických záznamech najdeme zmínky o tom, Äím se lidé bavili, důkazem jsou také nejrůznÄ›jší figurky a další pÅ™edmÄ›ty z doby kamenné. Jakmile má ÄlovÄ›k zkrátka trochu volného Äasu, sklouzává k zábavÄ›.  To koneckonců vÄ›dÄ›li již ve starém ŘímÄ›, ze kterého pochází známé rÄení „chléb a cirkus“, znamenající, že pokud mají být běžní lidé spokojeni a nezaÄít se bouÅ™it, musí mít jídlo a také zábavu. Pokud je toto splnÄ›no, pak na vÅ¡em ostatním téměř nezáleží. A toho využívají vlády i jednotliví politici dodnes. Ukazuje se tedy, že bavení má pro nás pomÄ›rnÄ› velký význam. NÄ›kteří psychologové dokonce tvrdí, že zábava je pro náš zdravý vývoj v podstatÄ› nezbytná, a to nejen pro dÄ›ti, ale i pro dospÄ›lé. Testy totiž ukázaly, že pokud ÄlovÄ›k nemÄ›l Äas se bavit, pak se jeho výkonnost zhorÅ¡ila, stejnÄ› jako jeho psychická pohoda. ÄŒastÄ›jší byly pocity frustrace, které mohly pÅ™erůst až v agresi.  Důvod, proÄ tomu tak je, leží v dávné minulosti a v tom, že jsme sociální druh, který znaÄnÄ› využívá svůj mozek. O nÄ›m lze v podstatÄ› pÅ™emýšlet jako o dalším svalu. A vÅ¡ichni víme, že svaly nemohou vykonávat stále stejnou Äinnost, aniž by se poÅ¡kodily. I profesionální sportovci mají variabilní trénink, kdy kromÄ› své disciplíny dÄ›lají i jiné. S mozkem je to stejné. Také je tu fakt, že náš souÄasný život sebou pÅ™ináší velké množství stresu – nestíháme v zamÄ›stnání, problémy doma, o neustálém zdražování nemluvÄ›. A to rozhodnÄ› pro nás není dobré. Abychom se z toho nezbláznili, potÅ™ebujeme se od nÄ›j pravidelnÄ› alespoň na pár chvil odpoutat. A k tomu nám právÄ› nejlépe poslouží zábava, aÅ¥ už aktivní Äi pasivní. RozhodnÄ› bychom ji tedy nemÄ›li podceňovat a brát jen jako nÄ›co, co zbyteÄnÄ› zabírá Äas, který bychom mohli vÄ›novat nÄ›Äemu užiteÄnÄ›jšímu. V takových chvílích totiž pro naÅ¡e tÄ›lo nic užiteÄnÄ›jšího není. 4.3/5 - (3 votes)